Kódy v číselníku a peníze za vědecké výsledky

Při zadávání informací o dosažených výsledcích výzkumu a vývoje (VaV) do RIVu (Rejstřík informací o výsledcích) se vedle řady dalších položek vyplňují i dvě písmena udávající kód oboru v číselníku Informačního systému VaV (IS VaV), v němž byl výsledek dosažen. Uvedený číselník zahrnuje celkem 123 vědních oborů, přehled všech kódů najdete zde.  Dříve se jednalo o údaj, který měl především napomoci při vyhledávání příslušných výsledků, neměl však žádný význam při financování vysokých škol. Nyní jsme se však dostali do situace, kdy tato dvě písmena u jednoho konkrétního výsledku mohou rozhodnout o přidělení či nepřidělení částky přinejmenším v řádu desítek tisíc Kč…    

Co k tomuto vývoji vedlo? V době, když se vytvářelo financování VaV podle dosažených výsledků (přesněji podle bodů v RIVu), nebyly nijak uvažovány oborové rozdíly, 1 bod ve fyzice měl vždy stejnou hodnotu jako 1 bod třeba v pedagogice. Proti tomu se celkem pochopitelně zvedla vlna odporu, mnozí lidé upozorňovali na to, že v různých oborech se publikuje různě, a proto není možné míchat hrušky s jablky a je nutné provést rozdělení podle oborů. Prvotní nápad samozřejmě byl provést toto rozdělení právě podle těch 123 vědních oborů uvedených v IS VaV. Celkem rychle se však ukázalo, že takto vysoký počet oborů by byl nepraktický, a proto se provedlo rozdělení do tzv. skupin oborů.

Situace se však časem zkomplikovala v tom, že body z RIVu ovlivňují financování vysokých škol dvěma hlavními cestami. Celkem pochopitelně mají vliv na rozdělování institucionální podpory určené přímo na podporu výzkumu a vývoje, kde je určujícím dokumentem Metodika hodnocení výsledků VaV (aktuální verze je dostupná zde). Prostřednictvím tzv. ukazatele kvality VKM však ovlivňují i rozdělení financí na hlavní činnost vysokých škol, které byly dříve rozdělovány výhradně podle počtu studentů a absolventů. Zde se rozdělování řídí dokumentem Zásady a pravidla financování vysokých škol, který je k dispozici zde.

Vtip je v tom, že u obou uvedených cest se přepočítání RIV bodů podle skupin oborů provádí odlišným způsobem a navíc, různě jsou vytvořeny i tyto skupiny oborů. U institucionálního financování VaV  je skupin oborů celkem 10 a přepočet se provádí, zhruba řečeno, převážením RIV bodů podle toho, jaké bylo rozložení RIV bodů mezi příslušnými skupinami v minulosti. Pro financování podle ukazatele VKM je však již (s platností od rozpočtu na rok 2012) skupin oborů 15, přepočet se pak provádí podle toho, jaký je podíl celkového počtu RIV bodů v dané skupině oborů podle ku počtu studentů dané skupiny oborů.

 Jaké to bude mít důsledky? Třeba RIV bod získaný u fyzikálních oborů bude mít (z hlediska financování podle VKM, nikoliv u instituciálního financování VaV!) v roce 2012 zhruba 13-krát menší hodnotu než RIV bod získaný u ekonomických oborů. Vysvětlení je jednoduché: Fyzika má hodně RIV bodů a velmi málo studentů, naopak ekonomie obrovské množství studentů a málo RIV bodů. Odhadnout, jakým konkrétním způsobem se uvedená inovace projeví v rozpočtu ZČU na rok 2012, by vyžadovalo složitější výpočty, dá se však odhadnout, že třeba FAV bude na tomto systému tratit (většina jejích RIV bodů pochází z oborů s velkým množstvím výsledků a nízkým počtem studentů), naopak třeba FPR by mělo podle mého odhadu nové nastavení pomoci.        

Zajímavá situace nastává v okamžiku, kdy je nějaký výsledek možné zařadit do různých oborů podle IS VaV, přičemž tyto obory patří do různých skupin jak podle metodiky použité pro účely institucionálního financování VaV, tak i podle metodiky pro přidělení financí na hlavní činnost VŠ. Uveďme modelový (smyšlený) případ: Někdo napíše neimpaktovaný, recenzovaný, článek týkající se třeba toho, jak vyučovat termodynamiku na vysoké škole. Pokud jako hlavní obor uvede BJ – Termodynamika, získá 4 RIV body, které budou pro financování hlavní činnosti započítány s koeficientem 0,38. Pokud však článek vykáže do oboru AM – Pedagogika a školství, získá 10 RIV bodů, jejichž koeficient bude 4,29. Jinými slovy, z hlediska prostředků na hlavní činnost bude mít více než 25-násobek bodů (a tudíž i peněz), než v prvním případě! Mnohem lépe na tom bude i z hlediska institucionálního financování VaV, i když zde rozdíl nebude tak výrazný. Je samozřejmě otázka, jakým způsobem je kontrolováno to, zda uvedený obor skutečně odpovídá tomu, o čem se v článku píše, a zda nejde pouze o spekulaci provedenou s cílem získat více bodů. Metodiky však tuto situaci nijak neřeší a v řadě případů může být objektivně velmi těžké rozhodnout, do kterého hlavního oboru uvedená práce vlastně patří.

Jinými slovy, vykázání výsledku do vhodného oboru (a následně skupiny oborů podle obou uvedených metodik) může mít někdy (určitě ne ve všech případech, velmi často je oborové zaměření naprosto jasné a prostor pro spekulování prakticky žádný) naprosto zásadní vliv na to, jaký přínos bude mít daný výsledek z hlediska financování. Otázka zní, do jaké míry jsou lidé na ZČU o těchto specifikách systému financování vysokých škol vůbec informováni? Nemůže docházet k situacím, kdy některé součásti ZČU budou přicházet o prostředky jenom proto, že nedokáží pružně reagovat na změny ve složitém systému?     

Poznámka: Informace uvedené v článku jsou v některých bodech záměrně zjednodušovány, celý systém je mnohem složitější, a jeho komplexní pochopení vyžaduje přiinejmenším prostudování obou odkazovaných metodik…

 

Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.