Kdo hájí zájmy studentů na národní úrovni??

V lednu 2012 začíná další tříleté funkční období Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ), jež funguje jako národní reprezentace studentů českých vysokých škol. Akademické senáty tudíž během podzimu a zimy volí zástupce a náhradníky (vždy po jednom z každé VŠ) studentů do tohoto orgánu. Zatím vše nasvědčuje tomu, že  největší univerzity sázejí na jistotu a do SK RVŠ vysílají lidi, kteří mají s prací v tomto orgánu bohaté zkušenosti z minulých období, a o vysokém školství toho nepochybně hodně vědí. Otázka je, zda v některých případech nejsou tito lidé až příliš provázáni (a to i finančně) s vedením svých vysokých škol a zda skutečně mohou efektivně hájit zájmy běžných studentů vysokých škol…

 Pochybnosti v tomto ohledu vzbuzuje například předseda končící SK RVŠ Mgr. Miroslav Jašurek, kterého Univerzita Karlova zvolila svým delegátem i na další tříleté funkční období. Mgr. Jašurek, student 5. ročníku Ph.D. studia Politologie na FF UK (standardní doba studia tohoto oboru jsou 3 roky), působil v SK RVŠ již v předminulém volebním období jako její tajemník a tiskový mluvčí, od konce roku 2009 je pak předsedou Komory. Mimo neplacenou práci v SK RVŠ M. Jašurek působí jako pracovník Odboru analýz a strategií Univerzity Karlovy, jenž je přímo součástí rektorátu největší české vysoké školy. Mezi úkoly tohoto odboru patří podle webových stránek UK například příprava podkladů pro hlavní strategické a poziční dokumenty univerzity.

Dostáváme se tak do situace, kdy přední reprezentant zájmů všech českých vysokoškolských studentů je zároveň placen za přípravu strategie jednoho z klíčových hráčů v českém vysokém školství. Strategie jakékoliv instituce spočívá v tom najít cesty, jak být úspěšný na trhu, a to třeba i na úkor jiných na něm působících subjektů. Jak lze tuto práci skloubit s hájením zájmů studentů všech českých vysokých škol je pro mě záhadou a celkem mě překvapuje, že se na to zástupci studentů z ostatních univerzit neptali (pokud o této věci ovšem věděli). Každopádně tvrzení, že SK RVŠ šla v uplynulém období svými postoji silně na ruku právě největší české univerzitě (viz např. článek Ing. Saviny Finardi ze serveru Ukacko.cz), tak dostává zcela novou dimenzi.

V podobném duchu bychom mohli pokračovat. Univerzita Palackého v Olomouci do SK RVŠ na další 3 roky vyslala současného předsedu  legislativní komise celé Rady vysokých škol JUDr. Marka Hodulíka. Je pravdou, že asi těžko lze najít na českých vysokých školách studenta, který by měl větší zkušenosti s vysokoškolskou legislativou. Ale je vhodné, aby zájmy studentů na nejvyšší úrovni hájil člověk, který na vysoké škole studuje již více než 10 let a mimo to působí jako pracovník na Ústavu právních nauk soukromé Moravské vysoké školy v Olomouci?  Do jaké míry jsou zájmy většiny studentů totožné se zájmy lidí, pro něž je práce ve studentské samosprávě podle všeho mnohem víc, než jen určitou životní etapou, která po nějaké rozumné době skončí?

Občas se mě lidé ptají, co konkrétně mám na mysli, když mluvím o určitém “zabetonování” značné části českého vysokého školství a jeho neochotě vstřebávat nové podněty zvenčí. Vždy odpovídám, že konkrétních příkladů se dají najít spousty (a to i na ZČU), ale že vždy jde spíše o celkový způsob myšlení řady lidí na univerzitách. To, jakým způsobem jsou v některých případech vysíláni zástupci do SK RVŠ, je ale podle mého názoru natolik modelovým příkladem, že stojí za to jej zmínit. To “zabetonování” se totiž týká nejen samotných vysokých škol, ale i zástupců studentů, kteří by naopak měli být hybnou silou potřebných změn. A to je trošku škoda, nemyslíte??

PS: Článek v žádném případě nemá být zpochybněním odborných či lidských kvalit obou uvedených členů SK RVŠ. Jde mi spíše o obecnější diskuzi o tom, jakým způsobem a jakými lidmi mají být zájmy českých studentů hájeny a co si vlastně pod tímto souslovím vůbec máme představit. Budu velmi rád za vaše reakce k tomuto tématu.           
          

Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.