Konec profesních bakalářů na FST

Někdy v roce 2007/08 byli na FST poprvé přijímáni studenti do profesně zaměřeného bakalářského studijního programu Strojírenství. Po několika letech se bude tento program (a tím i příprava tzv. profesních bakalářů opět rušit). Proč? A jakým způsobem to funguje na jiných strojních fakultách v ČR?  Asi nepřekvapí to, že vytvoření profesně orientovaného bakalářského studia mělo souvislost s požadavky na diverzifikaci vysokoškolského vzdělání i s tím, že je zde poměrně silný tlak na to, aby se snížil podíl absolventů VŠ pokračujících v magisterském studiu. Snad se jednalo i o reakci na dlouhodobě velmi vysokou studijní neúspěšnost na této fakultě, která se v době před založením profesně orientovaného programu pohybovala kolem 47 %. Bližší informace k tehdejší situaci najdete v tomto článku vydaném na Dioné v roce 2008. 

Čím především se profesně bakalářský program Strojírenství lišíl od klasického programu Strojní inženýrství? Místo dvou let společného zde byl společný základ pouze v 1. ročníku, zatímco ve druháku se již začaly více objevovat specializační předměty. Ze studijního plánu vypadla obávaná Mechanika tekutin, snad ještě obávanější Termomechanika byla nahrazena předmětem Termomechanika pro profesní bakaláře, který měl být o něco zvládnutelnější. Místo dvou mechanik poté byla povinná pouze jedna.

 Nyní je otázka, proč se po několika letech přistupuje ke zrušení uvedeného programu, který již není nabízen uchazečům o studium pro akademický rok 2013/14. Především je třeba říct, že nedošlo ke snížení studijní neúspěšnosti, ta se naopak zvýšila až na 50 %. Právě v profesně zaměřeném programu byla přitom propadovost ještě vyšší, než u klasického Strojního inženýrství. U obávané termomechaniky došlo postupem času a v souvislosti se změnou vyučujících k tomu, že požadavky kladené na profesní bakaláře jsou v podstatě analogické jako u ostatních. Navíc se ukázalo, že absolventi programu Strojírenství se velmi často nespokojili s bakalářským titulem a chtěli pokračovat i na inženýrském studiu. Tam si však museli pracně dodělávat předměty, které během profesně zaměřeného Bc. studia neabsolvovali. Nevím, který z uvedených důvodů byl ten rozhodující či zda zde hrálo zásadní roli ještě něco jiného. Je však již téměř jisté, že ještě před pár lety nadějně vnímaný profesně zaměřený bakalářský program na FST končí.

Je zajímavé se podívat na to, jak se s tématem profesně zaměřeného studia vyrovnávají zbylé 4 strojní fakulty v republice (Liberec, Praha, Brno, Ostrava). V Liberci je situace na první pohled stejná jako byla dosud na naší FST, jsou zde rovněž dva programy – Strojní inženýrství a Strojírenství. Bližším pohledem do studijních plánů však zjistíme, že v rámci Bc. studia je tu v porovnání s Plzní věnována velmi silná pozornost klasickému strojařskému základu a není zde mnoho možností volby. V rámci Strojního inženýrství jsou prakticky všechny předměty po celé 3 roky povinné a to bez možnosti nějaké užší specializace. Mechanika je povinná ve 3 semestrech (rozděleno na statiku, kinematiku a dynamiku), pružnost a pevnost je zde poté 2 semestry. Samozřejmě nechybí povinná mechanika tekutin a termomechanika. U programu Strojírenství je o něco větší možnost specializace, ale k profesnímu bakaláři dosud realizovanému v Plzni má pouhých 5 specializačních předmětů vesměs v 3. ročníku hodně daleko. Ani zde nechybí 3 semestry mechaniky ani povinná termomechanika či mechanika tekutin. 

V Praze je situace taková, že je zde nabízen tříletý program Teoretický základ strojního inženýrství, který je zcela bez specializace a slouží jako úvod k navazujícímu studiu. Dále je akreditován čtyřletý program Strojírenství, který má 3 roky zcela stejné jako výše uvedený obecný program, poslední 4. rok je pak věnován specializaci. Jedná se tedy částečně o profesně pojaté bakalářské studium, jeho pojetí je ovšem podstatně jiné, než tomu bylo dosud v Plzni

Naopak v Brně na VUT funguje systém v mnohém připomínající ten plzeňský. Existují zde profesně zaměřené obory, u nichž je společný pouze 1. ročník studia, poté již dochází ke specializaci. Naopak klasický bakalářský program Strojní inženýrství je společný po celé 3 roky, ke specializaci dochází až v navazujícím studiu.   

Konečně v Ostravě je nabízen pouze 1 zásadní strojařský studijní program nazvaný Strojírenství, který však svoji povahou v podstatě  odpovídá plzeňskému programu Strojní inženýrství. První dva roky jsou tudíž společné, poté dochází ke specializaci. Studenti neuniknou žádnému z klasických předmětů jako mechaniky, pružnost a pevnost, termomechanika či mechanika tekutin. Studijní plán prvních společných dvou let je ke stažení zde

Z uvedeného přehledu je vidět, že čistě profesně bakalářské obory se na strojních fakultách v ČR příliš neprosadily. Po jejich zrušení v Plzni zůstanou tímto způsobem zaměřené obory pouze v Brně.  To, jestli je to dobře nebo špatně, nechávám na posouzení čtenářům 🙂 Rozhodně se ale jedná o zajímavý trend.

 

   

             

Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.