Ráda dělám pro děti

Snad každý absolvent vysoké školy se chce věnovat i po studiu takovému oboru, který vystudoval. Avšak mnoho z těchto absolventů zapláčou nad osudem a budou se muset spokojit s první prací, která se vyskytne. Ale to není případ MgA. Aleny Krchové, absolventky Fakulty umění a designu Ladislava Sutnara.  Dostala motivaci, aby pracovala i nadále ve svém oboru také díky ceně Ministerstva školství. A na tuto cenu a práci, která byla oceněna, jsme se jí zeptali.

 

1) Studovala jsi obor Ilustrace a grafický design, jak tě při studiu mohlo napadnout, že budeš pracovat zrovna na Pohyblivých knihách? 

Během studia na počátku magisterského studijního programu jsem se s pohyblivými a prostorovými prvky v knize mohla setkat díky semestrálním projektům, které jsme v rámci klauzurní a ateliérové práce vytvářeli. S radostí se ve své tvorbě uchyluji k experimentům a práci s různými materiály. A i proto mě nadchnula práce na neklasicky pojatých knihách, které nám nabízí další prostor. Velmi mě ovlivnila a oslovila tvorba skvělého výtvarníka a papírového inženýra Vojtěcha Kubašty, který se prostorem v knihách zabýval a od něhož jsem také nabrala inspiraci. K hravé možnosti práce s knihou mě přivedla především moje vedoucí ateliéru paní doc. M. A. Barbara Šalamounová, která mě vedla po odborné stránce skoro celé bakalářské i magisterské studium. Na tomto místě bych jí tímto ráda poděkovala za přínosné připomínky, čas a energii, kterou mi s trpělivostí věnovala a stále ještě věnuje. 

 

2) Jaký je účel celé této tvé práce?

Účelem bylo vytvořit knihu pro děti, která pro ně bude přitažlivá a zajímavá díky prostoru, který vdechuje větší živost, náboj i hru do ilustrací. V knize s názvem Jednoho podzimního dne, která byla jednou z částí mé diplomové práce spolu s trojrozměrnými hračkami, jsem se snažila nejenom dětem přiblížit koloběh života v přírodě, ale zároveň promítnout některé lidské vlastnosti za pomoci pohádkového příběhu. Překvapilo mě, jak malé je množství knih, jenž se zabývají možnostmi pohybu papírových elementů. To byl další z faktorů, proč jsem se rozhodla této problematice věnovat a stala se pro mě výzvou.

Knihu jsem doplnila o hračky ze dřeva a z filcu, které zároveň podpoří jemnou motoriku dětských rukou a vyvíjí v nich fantazii a hravost.

 

3) Jaké příběhy můžeme v knize najít?

Kniha vypráví příběh žaloudka Bohdana, který jednoho obyčejného větrného dne spadne ze svého dubu a ztratí svůj klobouček. Celá pohádka je pak provázena právě jeho dobrodružstvím, které zažívá a se kterým se potýká při jeho hledání. Knížka je protkána přírodními zákonitostmi prolínajícími se celým příběhem. 

 

4) Získala jsi cenu od ministryně školství. Ty jsi viděla nějakou soutěž na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a přihlásila se, nebo to bylo jinak?

Ne, ani by mě nenapadlo se se svojí prací přihlásit.

Bylo to v době, kdy jsem byla zaneprázdněna zpracováním diplomové práce a soustředila jsem se na studium a přípravu na státnice. Za návrh k udělení ceny mohu vděčit právě paní docentce Šalamounové, která mě zná po odborné stránce nejlépe a na tuto cenu mě nominovala.  

 

5) Neříkala Ti nějaká pochvalná slova samotná ministryně školství Valachová?

Přiznávám se, že jsem byla tak dojatá, že si přesná slova nevybavuji, ale paní ministryně školství Valachová mi blahopřála a pochválila výběr oboru Ilustrace jako perspektivního a přínosného pro vzdělávání dětí a mládeže. 

 

6) Máš nějaké ambice s touto svojí prací?

V této době jsem zkontaktovala několik nakladatelství, a doufám, že některá z nich vážně uvažují o vydání knihy. Je mým cílem, aby se kniha dostala mezi děti co nejdříve. Díky tomu bych mohla sledovat zpětnou vazbu, která je v tomto případě pro mě nejdůležitější.

 

7) Kam se v tuto chvíli ubírá tvůj život?

V tuto chvíli jsem čerstvou absolventkou fakulty a rozhoduji se, zda budu pokračovat jako umělec na volné noze nebo se zapojím do tvůrčí skupiny se stejnými zájmy, ve které bych mohla realizovat a rozvíjet své nápady. Hlavně bych si přála neuhnout z cesty, abych se mohla věnovat svému oboru, ve kterém je mi nejbližší tvorba pro děti. 

 

Dioné děkuje za rozhovor.

 

 

 

 

Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.