Poprvé mimo Zemi

Je tomu již neskutečných 55 let, kdy se historicky první člověk vydal do vesmíru. V úterý 12. 4. 2016 proběhla speciální akce k 55. výročí Gagarinova letu do kosmu. Zajímá vás, co všechno se událo přesně v tento den roku 1961 i 2016?

 

Zdroj: Poprvé mimo Zemi 

K této významné události uspořádala plzeňská Techmania Science Center pro návštěvníky program, který detailně přiblížil život Jurije Gagarina a dobu, ve které žil. Účastníci akce také mohli v průběhu programu ochutnat potraviny, které byly původně určeny především do jídelníčku pro kosmickou posádku a porovnat je tak s potravinami dnešní doby.

Sovětský letec a kosmonaut, Jurij Alexejevič Gagarin, byl první člověk, který 12. dubna 1961 letěl kosmickou lodí Vostok 1 do vesmíru. Jeden oblet kolem Země uskutečnil za 108 minut a rázem se stal ve věku pouhých 27 let nejpopulárnějším člověkem naší planety. Gagarinův let Vostokem je dodnes považován za nejkratší let člověka na oběžné dráze.Po tomto památném letu Gagarin studoval na moskevské Vojenské letecké akademii N. J. Žukovského (absolvoval ji v roce 1968), po studiích se věnoval výcviku a školení nových kosmonautů. Na další let do vesmíru se chystal i samotný Gagarin, který se měl účastnit letu kosmické lodi Sojuz 3, nicméně tohoto letu se již nedožil. Při cvičném letu dvoumístného proudového letounu Mig-15UTI Gagarin 27. března roku 1968 havaroval u vesnice Novoselo a zemřel ve věku 34 let.

Akce s názvem „Poprvé mimo Zemi“ začala v dopoledních hodinách přednáškou Milana Halouska na téma „Ten, který nás pozval do vesmíru“. Přednáška popisovala cestu Jurije Gagarina do vesmíru. Pan Halousek energicky vyprávěl, co všechno předcházelo před prvním letem do kosmu, jakými způsoby byli piloti vedeni a cvičeni. Halousek také jmenoval všemožné úkoly, se kterými se adepti na cestu do vesmíru potýkali. Byly to například zkoušky různě vysokého přetížení, zkoušky schopnosti přežít v těch nejextrémnějších podmínkách, které mohly ve vesmíru nastat. Piloti byli podrobeni různým psychologickým testům a v neposlední řadě i testům znalostním, ve kterých měli piloti prokázat výborné znalosti o technice.

 

 

Zajímá vás, jak Gagarinův let probíhal? Kosmická raketa Vostok odstartovala a letěla bez obtíží. Teprve když se automaticky zapnul brzdicí motor, nastaly problémy. Od kabiny se měl oddělit přístrojový úsek, zůstal však spojen elektrickým kabelem. Loď začala rotovat. I Když se neplánované soulodí ocitlo na pokraji atmosféry, první plameny plazmy kabel spálily. Jeho přetržení kosmickou loď Vostok společně s Gagarinem vymrštilo a udělilo jí zrychlující se rotaci. Gagarin málem ztratil vědomí. Naštěstí rotace pozvolna ustala a kabina letěla po plánované návratové dráze. Ve velké výšce nad Zemí se nad ní postupně otevíraly padáky. Gagarin se ve výšce 7km nad zemí i s křeslem katapultoval. Přistál neplánovaně poblíž Saratova v dnešní Samarovské oblasti. Navíc se snesl na pole třicet metrů od strmého břehu Volhy a kabina skončila pouhých deset metrů od prudkého srázu nad řekou, asi dva kilometry od Gagarina.

 

 

Kolem poledne probíhala v Techmanii ukázka stravy astronautů a kosmonautů s ochutnávkou, kterou velice zajímavě vedl garant programu, Lukáš Houška. Tušíte, které potraviny původně sloužily pro jídelníček kosmonautů? Byly to například müsli v medu, mix-it v medu, sušené maso či kandované ovoce. Tyto potraviny byly vyráběny z prostého důvodu, aby jídlo drželo co nejlépe v jednom kuse a při stavu beztíže nelétalo po celé kosmické lodi. Účastníci akce tak mohli ochutnat všechny výše zmíněné potraviny se zavázanýma očima a hádali, jaké jídlo zrovna ochutnávají.

 

Zdroj: Archiv fotek Lukáše Houšky

 

Před ukončením akce ještě proběhl přímý přenos přednášky Jiřího Grygara z Hvězdárny a planetária Brno. Návštěvníci si mohli vyslechnout, jaké významné události nám přinesl uplynulý rok. Byla řeč o prvním motorickém přistání nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX. Stejně tak padla i zmínka o společnosti Blue Origin, která se o znuvupoužitelnost raketových stupňů snaží také. Přednáška se však nevyhnula ani astronomickým událostem, jako například teoretické vypočítání dráhy deváté planety naší sluneční soustavy. Mluvilo se i o průzkumu trpasličí planety Pluto, kolem které poprvé v dějinách prolétla pozemská sonda New Horizons.

Mně osobně se pojetí i zpracování této vzpomínkové akce velice líbilo a těším se na další připravované programy, jak z oblasti kosmonautiky, tak i oblasti jiných, zajímavých témat.

Marie Popelková

 

 

 

Nezařazené

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.