Jak pracují vědecké rady na ZČU a jejích součástech?

 Jedním z odhalení v nedávné kauze FPR bylo i to, že se na této fakultě řádně nescházela její vědecká rada. Podívejme se na to, jak funguje tento orgán v rámci celé naší univerzity a jejích jednotlivých součástí…


 Informace o Vědecké radě ZČU (seznam členů + zápisy) je možné najít přímo na stránkách univerzity. Podivné však je, že poslední uveřejněný zápis pochází z února 2008. Je třeba říct, že žádný předpis zveřejňování zápisů z jednání rady přímo nenařizuje. Z hlediska transparentnosti však uvedený přístup není zrovna optimální, pro náhodného návštěvníka to může působit dojmem, že Vědecká rada ZČU řádně nepracuje. Stejné je to i na některých fakultách (FAV, FEK), kde pro změnu nejsou uveřejněny zápisy vůbec žádné. Naopak jiné součásti ZČU (FEL, FF, FPE, FST) informace o jednání vědecké rady pravidelně zveřejňují a aktualizují. Osobně si myslím, že by nebylo od věci ten přístup poněkud sjednotit, takhle to nepůsobí zrovna nejvěrohodněji.


Zápisy jsou spíše technická záležitost, zajímavé je však i to, jak jsou vědecké rady poskládány. V podstatě existují 3 možné přístupy:


1. Ve vědecké radě by vůbec neměli být aktivní akademičtí funkcionáři, mělo by se jednat o ze 100% odborný orgán, na nějž se představitelé univerzity obracejí se žádostí o radu ve věcech týkající se vědeckovýzkumné činnosti (tento názor prezentoval např prof. Pavel Drábek ve svém nedávném článku na Dioné).


2. Přítomnost aktivních akademických funkcionářů není na škodu v případě, že ti lidé zároveň mají špičkové vědecké výsledky. Zásadní problém nastává ve chvíli, kdy jsou do rady jmenováni manažeři, kteří se skutečnou vědeckou činností nemají v podstatě nic společného.


3. Ve vědecké radě by měli mít zásadní slovo představitelé univerzity a jejích fakult, protože rozhodování tohoto orgánu (především v oblasti habilitačního a jmenovacího řízení) má zásadní vliv na strategii rozvoje příslušné školy, za kterou jsou dotyční osobně odpovědni.


Který model se uplatňuje na ZČU? Je snadné ověřit, že z 24 interních členů rady působilo hned 15 (stav před personálními změnami na FF a FEK) ve funkci rektora, prorektora, děkana, proděkana či ředitele vysokoškolského ústavu. Buď tedy uplatňujeme vcelku výrazně postup popsaný v bodě 3, nebo platí, že nejlepších vědeckých výsledků na ZČU dosahují lidé, kteří působí ve vedoucích funkcích a mají plno dalších povinností, jež je připravují o čas na skutečnou badatelskou práci.


Osobně si myslím, že ani jedna z těch možností není ideální. Přílišné zastoupení akademických funkcionářů může vést k tomu, že vědecká rada především naplňuje strategické cíle školy stanovené vedením a potlačuje odbornou stránku věci. Velice pěkně jsem se o tom přesvědčil na nedávném setkání akademické obce jedné z fakult, kde bylo obšírně diskutováno o tom, jak získat akreditace pro habilitační a poté případně i jmenovací řízení. Zajímavé bylo, že se (alespoň ve vystoupení některých řečníků z řad vedení fakulty) mluvilo primárně o tom, jak tohoto cíle dosáhnout čistě manažerskými metodami (kontakty na jiných školách apod.), o možnostech vedoucích ke skutečnému zvýšení vědeckého výkonu a následném získání akreditací na základě prokazatelných výsledků toho naopak moc nezaznělo. Ve chvíli, kdy bude vědecká rada obsazena hlavně lidmi z vedení, bude pochopitelně hlavním faktorem při rozhodování tohoto orgánu (vedle habilitací a jmenování je to i třeba schvalování návrhů na podání žádosti o akreditaci jednotlivých studijních oborů) strategie dané školy, odborná stránka věci bude naopak potlačena.


Další zajímavou záležitostí, která s tím souvisí, je případné nastavení minimálních podmínek, které musí splnit uchazeč o habilitační či jmenovací řízení. Na některých školách jsou přesně stanoveny požadavky na to, kolik prací musí uchazeč publikovat v impaktovaných časopisech, kolika citací musí dosáhnout apod. To je samozřejmě velmi ošemetné, protože v každém oboru jsou naprosto jiné podmínky a není možné míchat dohromady dvě různé věci.


I když se to moc neví, i některé fakulty ZČU mají zveřejněn bodovací systém, jehož pomocí jsou stanoveny minimální požadavky kladené na uchazeče o habilitaci či jmenování profesorem. Příslušnou tabulku pro FAV si je možné stáhnout zde, pro FST poté zde.


Vždycky jsem si myslel, že docent či profesor jsou vědecko-pedagogické hodnosti, přičemž je třeba diskutovat o tom, do jaké míry je složka vědecká nahraditelná tou pedagogickou a naopak. Z uvedených tabulek je však vidět, že za určitých okolností by docent či profesor na ZČU mohla být hodnost spíše pedagogicko-manažerská. Jak jinak hodnotit fakt, že body jsou přidělovány například za to, že uchazeč vykonává nějakou akademickou funkci? Nebo mi přijde docela zarážející velmi slušné obodování toho, když někdo vytvoří nový předmět do bakalářského, magisterského či doktorského studia. S určitou nadsázkou by tím bylo možné vysvětlit, proč se neustále zvyšuje počet studiních oborů (a tedy i předmětů) na ZČU – někteří lidé potřebují body do hodnocení:)


Samozřejmě je možné namítnout, že to bodování je pouze jedna složka celého habilitačního či jmenovacího řízení a titul nemůže být udělen v případě, že dotyčný nepředloží výbornou habilitační práci a nepřesvědčí o svých odborných kvalitách. Toto posouzení však už provádí příslušná vědecká rada, která se za okolností zmíněných v první části článku může řídit i řadou jiných faktorů, než jsou odborné výsledky uchazeče.


Řešení určitě není jednoduché. Osobně si myslím že je třeba proplout mezi dvěma extrémy. Jeden je stanovení zcela konkrétních a náležitě ostrých kritérií kladených na odborné výsledky uchazeče bez ohledu na to, v jakém oboru působí (tj. styl: na docenta napíšeš 10 článků v impaktech a budeš mít 30 citací, jinak si ani nezkoušej podat přihlášku). Druhý extrém je ten, aby mohl být v případě aktuální potřeby (dané strategií školy apod.) schválen v podstatě každý uchazeč, který má pár let odučeno a nějak intenzivněji se zapojil do činnosti své fakulty. Najít rozumný kompromis není snadné. Jsem však přesvědčen, že bychom měli být přeci jen blíž prvnímu z těchto krajních případů, zatímco v současné době se někdy až nebezpečně přibližujeme tomu druhému. A jaký je váš názor ?


 

Přidej komentář jako první k "Jak pracují vědecké rady na ZČU a jejích součástech?"

Zanechte komentář